Spoluvlastnictví nemovitosti, 1.díl: Jak se domluvit a co je nutné vědět

Dědictví nemovitosti často znamená i dědictví komplikací. Když dům nebo byt připadne více lidem, stávají se z nich spoluvlastníci. Neznamená to, že by si každý mohl „urvat“ konkrétní část, ale všichni mají právo užívat celý objekt a zároveň se podílet na jeho správě a rozhodování. A právě tady začíná praxe, která bývá složitější než teorie.

Rozhodování o běžných záležitostech – jako je placení za elektřinu, oprava okapů nebo komunikace s dodavateli – vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny podle výše podílů. V našem modelovém příkladu pěti sourozenců tedy musí souhlasit alespoň tři z nich. U závažnějších rozhodnutí, jako je rekonstrukce, změna účelu využití nemovitosti nebo dlouhodobý pronájem, už zákon požaduje dvoutřetinovou většinu. A pokud by mělo dojít k zatížení nemovitosti věcným břemenem nebo k omezení práv na víc než deset let, je nutný souhlas všech.

Jedna z nejčastějších otázek spoluvlastníků zní: mohu svůj podíl prodat bez souhlasu ostatních? Odpověď zní ano – ale s výhradou. Kdokoli ze spoluvlastníků může svůj podíl prodat komukoliv, aniž by to musel ostatním nabízet. Výjimku tvoří situace, kdy byl podíl nabyt děděním a od nabytí ještě neuplynulo šest měsíců. V takovém případě ostatní spoluvlastníci mají zákonné předkupní právo – prodávající jim musí nabídnout podíl za stejných podmínek, za jakých by ho prodal třetí osobě. Pokud jim tuto možnost nedá, mohou se bránit i soudní cestou.

Co ale dělat, když spoluvlastníci nejsou schopní se na prodeji dohodnout? Možností je několik. Nejčistší cesta je dohoda – například jeden podíl prodá ostatním, nebo se společně rozhodnou nemovitost prodat a výtěžek si rozdělí podle podílů. Pokud k dohodě nedojde, může kdokoli z nich podat návrh na zrušení spoluvlastnictví. Soud pak může rozhodnout buď o prodeji celé nemovitosti, nebo v krajních případech o fyzickém rozdělení, pokud je to vůbec možné.

Spoluvlastnictví je právní i mezilidská disciplína. Platí zde pravidlo, že čím víc věcí si spoluvlastníci vyjasní včas, tím méně hrozí budoucí spory. A i když jste si se sourozenci blízcí, pište si dohody raději písemně. Pamatujte: nemovitost přežívá generace, ale špatná domluva dokáže rozdělit i ty nejbližší.

Chcete prodat svojí nemovitost?

Neprodávejte svojí nemovitost zbytečně pod cenou. Naši makléři vám v průměru pomohou získat o 7,12% více, než kdybyste se o to pokoušeli sami.
Sdílejte článek svým přátelům
Facebook
Twitter
WhatsApp
Email
Autor článku
Když se v letních měsících rozhodnete prodat rodinný dům nebo chalupu, musíte si uvědomit jednu věc: prohlídka nezačíná v obýváku, ale už u vjezdové brány. První dojem si kupující vytváří během prvních deseti sekund, kdy se rozhlédne po zahradě. Pokud uvidí neudržovanou džungli, podvědomě začne v hlavě odečítat desítky tisíc z kupní ceny. Správně provedený letní „outdoor staging“ (příprava exteriéru) přitom dokáže hodnotu nemovitosti okamžitě vystřelit nahoru.
Letní měsíce a prázdniny jsou pro mnoho rodin ideálním časem na stěhování. Děti mají volno a přechod do nového domu se zdá ideální. Jenže když musíte nejdříve prodat stávající byt, abyste měli z čeho financovat doplatek nového domu, dostáváte se do situace zvané „realitní kulový blesk“. Stačí, aby se opozdil jeden podpis nebo schválení hypotéky u kupujícího, a celá řetězová transakce se zhroutí jako domeček z karet.
Letní měsíce jsou ideální pro obcházení volných parcel. Slunce svítí, tráva je zelená a vy už v duchu vidíte, kde bude stát obývací pokoj a kde terasa. Jenže právě v létě, kdy jsou lidé emočně naladěni na vizi nového domova, se nejčastěji dělají drahé chyby. Územní plány obcí totiž skrývají pasti, které laik zkrátka nemá šanci na první pohled odhalit.
S příchodem teplých měsíců lidé masivně řeší nákup chat, chalup. Vedle technického stavu a lokality by ale kupující měli věnovat maximální pozornost i právní stránce. Právě ta totiž často rozhoduje, zda bude možné nemovitost bez problémů užívat nebo financovat. Mezi nejčastější podceňovaná rizika patří přístup k nemovitosti, existence věcných břemen nebo skryté vady v kupních smlouvách.
Předchozí
Další